Cesta kostelní

když už je ta neděle a mám volno ...všem přeji hezké adventní svátky , klid ,mír a hlavně pohodu ...

pověž co já vídím támhle za krásu
když chci položit jí tuhle otázku
zdali jsme se někdy tuhle potkali
možná při cestě kostelní v neděli

její oči prozrazujíce mnohem více
kůže bílá jak na faře hoříc svíce
ten první dojem vícero nezapomněl
hlas tvůj sluchu mému krásně zněl

stejně jak ve veži kostelní zvony
duše má tušila že jednou budeš ty
spolu prochodíme cesty světa kraj
poznáme jiné zvyky i jiný jinotaj

vlásky mají stejnou barvu havraní
už dávno to není panenka na hraní
tak si tak stojím takhle na cestě
dívajíce se potajmu stále na sebe

stojíc předemnou zrakem neuhýbneš
jenom at každý ví že i ty stále jseš
víš nejlíp co v životě tě ještě čeká
jen tak něčeho už se dávno neleká

náhle dal se průvod zas na pochod
tímto ukončil se náš oční pohovor
zmizeli jsme jeden druhému v davu
kdy doufám že příště uvidím znovu

to možná setkáme v podivném snu
dřív než probudí rozednění k ránu
proto já pokládám stále tu otázku
co jen to v dál zahlédl za krásku

že nemohu v klidu večer jak dříve
proč vzpomínám stále na tvé líce
na vlasy černé i oči modré myslím
doufám že příští neděli tě uvidím

zvon opět přivede společné kroky
na cestu kostelní kde budeš i ty
kdy tentokrát usednu k tobě blíž
při zpívání chorálu nebudu obtíž