každý začátek má i svůj konec
když jednomu moc se nechtělo
pochopil že slyším náš zvonec
to by se to nejednomu brečelo
proč jenom myslím na tvojí tvář
vždyt stále říkáš že dávno sám
že už jiného v srdci svém máš
a tím pádem velkou smůlu mám
ale nemohu mému srdci poručit
ono samotné přec tebe vybralo
kdy lze se za všechno omluvit
aby vícekráte se nám to nestalo
kdy přestanu říkat něžná slova
již nebudu chodit na návštěvu
opět zde vyhraje divná samota
tento konec nebude mít vítězů
to i přesto že ztratil víru v tebe
život náš půjde dál svojí cestou
vím že dál zůstane modré nebe
a oba dva půjdeme cestou svou
budme oba rádi za ten okamžik
že mohli poznat jeden druhého
vždyt život někdy hořký jako vtip
pokud netrefíme na toho pravého
já jsem rád že poznal tě malinko
tu tvou duši i zlobivé tři ratolesti
avšak neřeknu ti zlobivé kotátko
už nikdy více nepolíbím tvoje rty