nelze vrátit co se jednou stalo
v prach jsi a v prach se obrátíš
aspon v bibli jest tak napsáno
a to prý je kniha knih jak víš
minulost to každého je úděl
at dělal dobré či zlé to skutky
když vdanou ženu líbat směl
poté co na chvilku byli sami
však dnes už jen vzpomínka
chvíle kdy srdce v hrudi bilo
kdy život náš jen divadelní hra
na prknech kde vše se smělo
proto nesu ti tento malý dárek
v papíru krásném je zabalen
i když nikdo z nás nemá svátek
chci ti tak popřát pohodový den
jedné půvabné a zvláštní ženě
jejíž myšlenky jsou mě skryty
jak já rád říkal bych jí denně
že lákají mě ty její červené rty
měj se stále krásně má ženo
co zamotala jsi tu mojí hlavu
sice netrvalo to moc dlouho
ale navždy mám vzpomínku
to vždycky tě rád uvidím
zadívám se do tvých očí
i když dneska již dávno vím
že tím všechno krásné končí
slovem to přeci vše začíná
at vrátím se ke knize knih
kdy někdo jiný tě doma má
ty dala jsi mu u oltáře slib
proto nemohu nadále skládat
při tom loučit se mě nechce
však nemohu budoucno hádat
co má se stát to i stane se