Pro tebe veverko

Znám tě dlouho a přitom se známe krátce ,takový paradox...a přesto jsme do toho všeho šli a já vím jedno ,spousta lidí by nám vztah mohla závidět...Jen jedno asi nepochopím ,lásku mátky..prý není nic víc a jedno tomu ,že ubližuje.

Když ublíží ti ten

koho v srdci máš.

To končí další den

v očích slzu máš

.

Vzpomen na chvíle

která spolu prožili.

Vždyt spojila srdce

v náruči se drželi.

.

Smích byl lékem

dívali se do očí.

Chtěli jít světem

léty život nekončí.

.

Začít znova žít

neopakovat chyby.

Lépe už se mít

snít stejné sny.

.

Proč jenom tedy

plakáš ted doma

Já a ty přeci my

platí odjakživa.

.

Ráno přijdu zas

ty moje slunce.

Ten krásný jas

jak rozední se.

 

 

 

Autor: Zdeněk Pokorný | sobota 15.4.2017 5:34 | karma článku: 11,02 | přečteno: 256x